Narozen v Praze roku 1971.
Vítám vás v internetové galerii, která představuje svou amatérskou uměleckou práci.
Tato prezentace představuje průřez částí tvorby od mé mladé až po současnost.
Zahrnuje kromě sochařské práce, olejomalby také kresbu a linoryt. Sochařská práce zabývající se tvorbou převážně hlíny a lipového dřeva.
Je mi vlastně spíše monumentální projev v tradičním materiálu než malé formáty.
Mé postoje k umělecké práci i názory občanské vycházejí z úcty ke všemu tvorbě. Láska otevírající znalost vede k přesvědčení o duši stromů a života kamenů. Pokračuj po Aristotelových stupních duše ještě hlouběji pod úrovní duše vegetativní, protože se domnívám, že život nevznikl kombinací neţivých sloučenin, ale je podstatou všech prvků, že je zakrytý v agresivní prach a jeho vůle po miliardách let přiměje k tomu, aby zasáhl vědomí.
Dnešek vidí život naopak jako důsledky vdechnut nebo zavlečen z kosmu. Vidí zvlášť ducha a vedle hmoty, případně ducha nepřipouští vůbec. Jelikož nám i sám dnešní věda dokazuje, že veškeré hmoty vznikly z ničeho, já ji považuji za své duševně duševně, protože duch vytvořen. Moje fascinace přírodou není jen úžasem nad jejími nádherami a nepochopitelnou dokonalostí, ale i svatou úctou ke zdroji jejího stvoření, ke svaté hlubině, nedostupné lidskému výzkumu, ze které vychřuje všechny bytosti.
Takový pohled na skutečnost mě velmi ztěžuje její ztvárnění. Abych přece jen vybral odvahu a porval s hlínou o nějakém tvaru, obracím se pro pomoc s hudbou a snažím se postavit sochu na organických principech hudby. Takový přístup k sochaření nevychází jen z mých úvah, ale také ze sochařské barokní tradice. Nádherné dynamické a úžasné scény jsou vždycky hudbou v kameni, skládající se z architektonických plastických rytmů, které nesou celkovou melodii, která je vždy humorná a účastní se. Je těžké vyjmout upřímnému adventu jistě vedle něčeho samotného, ale vždy odlehlé naděje mě přenášejí do další práce.
Václav Matějíček